Milí členové Noční hlídky i náhodní kolemjdoucí
Na základě otázek a naléhání jednoho nejmenovaného člena jsem se rozhodla (byla donucena ) založit tohle téma, abych se Vám pokusila (možná, že nakonec nejen já) trošku přiblížit tuto karetní hru a zodpovědět Vaše případné dotazy.
Představení, jak jistě mnozí víte, je k nahlédnutí na webu. Ale hra se vyvíjí a tak se objevují nové záležitosti a některé již nejsou tolik aktuální. A i kdyby se hra nevyvíjela (což ale není dost dobře možné), předpokládám, že dialog je poněkud zajímavější a přínosnější než "přednáška"

S touto hrou jsem se poprvé, tehdy velice zlehounka, seznámila asi před rokem a půl. Před rokem jsem více pronikla do jejích tajů a zhruba půl roku se jí více věnuji. Byla jsem již na několika turnajích a hra mě stále baví Baví mě i díky lidem, kteří se kolem ní vyskytují

To by snad pro začátek mohlo stačit
Věřím, že budu schopna zodpovědět Vaše zvídavé dotazy a že třeba časem by tohle téma mohlo posloužit i k domluvení se na herní setkání Noční hlídky... uvidíme

První založený topic, že ano?
S prvním topicem je to jako s prvním dítětem. Vkládáme do něj velké naděje, chceme o něj pečovat jak nejlíp umíme, doufáme, že bude růst a sílit, až z něj vyroste samostatná a sebevědomá bytost, a máme trochu strach, aby se na něj nezapomnělo.

Popis hry na d20 je docela zajímavý, možná bych si to i zahrál, kdyby bylo s kým.

Takže mě by například zajímalo, v kolika lidech se to nejlíp hraje. Ve dvou, ve třech, ve skupince dvaceti lidí? Platí pravidlo "čím víc, tím líp"? Záleží na počtu hráčů i délka hry? Jak nejdéle, popřípadě jakou nejkratší hru jsi hrála? Mají si hráči s sebou brát svačiny? Jaké jsou tvé zkušenosti, lady Dandali? Mohla by ses na toto téma trochu rozpovídat?

Na závěr si dovolím připomenout rozběhnutou akci "Členové Noční hlídky v tísni", takže pokud byl na tebe v souvislosti se založením topicu vyvíjen jakýkoli nátlak, či jakékoli jiné nekalé praktiky, pošli mi PM a já si to s dotyčným vyřídím.

Ano prosím, první
Hmm.. až taková zodpovědnost? To jsem si to možná měla lépe rozmyslet

Hráči jsou poměrně ochotni zasvěcovat nové zájemce a hrát s nimi, protože každý člověk hru obohacuje

Nejlépe se to hraje ve dvou, protože to je nejsnazší domluva
Jinak se ale hry dělí na "jousting" - střet právě dvou hráčů a "melee" - střet tří až šesti hráčů.
Obojí má své kouzlo, své výhody i nevýhody.
Hra dvou hráčů je rychlejší, svižnější, "více na tělo", je to souboj, kde každá chybka může znamenat prohru a každá náhoda výhru, v této hře není nic odpuštěno. Je to střet, který maximálně prověřuje schopnosti hráče, jeho decku a jejich sehranost. Je to souboj, kde člověk zemře nebo zvítězí
Hra více hráčů ale jakoby lépe reprezentuje skutečnou "hru o trůny". Domlouvají se různá spojenectví, intrikuje se (když na Tebe nebudu útočit, nemohl bys našemu protihráči zabít támhletu postavu?). Zpočátku nemusíte vůbec usilovat o vítězství, můžete se snažit "schovat" a připravovat se na svůj finální útok. Můžete být tím, kdo tahá za nitky, ale sám se příliš neprojevuje. Tyto hry jsou také delší, řekněme, že občas i zdlouhavější, protože musíte brát v úvahu mnohem více faktorů. Což ale musí i protihráči a díky tomu mohou být některé detaily přehlédnuty, některé drobnosti odpuštěny...

Maximální turnajová délka her je u joustingu kolem hodiny, u melee kolem dvou.

Nejkratší hra, kterou jsem hrála měla možná deset minut? No, možná to bylo patnáct A ty dlouhé se mohou výjimečně dostat ke dvěma hodinám i při střetu dvou lidí.
V melee to může být ještě více... řekněme tři? Ale to už jsou opravdu extrémy a záleží také na konkrétních lidech, kteří to hrají a na rodech, decích, které mají.

Ano, vzhledem k délce je vhodné si brát svačinu Případně se dá použít i jako součást přesvědčování

Pokud bych měla za sebe říct, která varianta mi více vyhovuje, nemohu. Obě mají něco do sebe. Nicméně melee beru spíše jako zpestření, řekněme že na 10 dvouher, připadá jedna vícehra. Možná je ten poměr ještě horší, záleží dost i na okolnostech.

Obě varianty mají i svá specifika týkající se stavby balíčku. Jsou karty, které jsou přímo určené pro některou z variant a v té druhé postrádají smysl. Ale většinou to moc neřešíme a joustingový baliček normálně používáme v melee.

V melee se navíc používají ještě karty "titulů", které poskytují určitou výhodu a navíc určují, kdo bude pro dané kolo (vybírají se na jedno kolo) naším úhlavním nepřítelem a kdo naopak spojencem. Ale dá se to hrát i bez nich, takže to s nimi zatím nebudu komplikovat Nicméně je příjemné na chvíli se stát lordem velitelem královské gardy či pobočníkem krále Ale nejžádanější asi bývá královský regent nebo možná správce pokladny


PS: kdyžtak si to s dotyčným vyřídím sama

Děkuji seru Těžkohlavému, že našel odvahu k testovací hře Ale příště už ho nenechám vyhrát

Těším se na Tvé postřehy, dojmy, a teď už i zasvěcené, dotazy , které možná ke hře přivedou další
A věřím, že Tě to úplně neodradilo

Byl to poetický podvečer.
Dojmovou reportáž sepíšu co nevidět.
Sláva vítězům, čest poraženým!

Ale dřív, než bude "co nevidět" , položím ještě nějaký ten zasvěcený dotaz.

Jsou jednotlivé rody vyvážené? Myslím teď hraní za ně.
Ve hře sice hraje nezanedbatelnou roli i náhoda a štěstí, ale přesto - nejsou jisté rody přece jen "lepší" než jiné?
Jsou třeba nějaké vhodné pro začátečníka a naopak zase takové, ke kterým by hráč měl "přičuchnout", až toho bude vědět přece jen trošku víc?
Třeba to, že výhra Lannisterů je přece jen pravděpodobnější, než výhra, dejme tomu... Greyjoyů?
A - pro zopakování - jaké jsou silné stránky jednotlivých rodů ve hře?
Pro případ, že bych se rozhodoval, do čeho půjdu (lákají mne Starkové).

Myslím, že relativně vyvážené jsou. Relativně.
Ono dost záleží na tom, jaký styl hraní se uplatňuje mezi konkrétní skupinou hráčů a jsou možná poněkud univerzálnější rody...
Co se týče oblíbenosti - respektive výskytu rodů mezi hráči u nás, tak hodně se vyskytují Lannisteři a Starkové, pak Baratheoni a Greyjové a nejméně je Martellů a Targaryenů. Alespoň takový mám pocit
Já osobně nejčastěji hraji za Lannistery a vyhovuje mi na nich, alespoň podle mě, jejich velká flexibilita. Poskytují hodně možností, jak deck postavit. Tím nechci říct, že ostatní rody ne, ale tady o ní vím.
Obecně se za nejméně složité považují tuším právě dva prvně jmenované. Rozhodně ale Targaryeni a Martellové jsou považováni za ty náročnější - možná i proto se vyskytují méně, protože když se člověk na něčem "zaučí", tak u toho pak i nějakou dobu zůstane a k dalším rodům si hledá cestu postupně. Nicméně to rozhodně neznamená, že nelze začít s Martelly - oba, které znám s nimi rovnou začali a za nic by je nevyměnili

Určitě se dá vyhrát s kterýmkoliv rodem To není o rodu, ale o hráčských schopnostech, deckbuildingu a sehranosti s balíčkem, ale o tom jsem už mluvila A pak pochopitelně i o Tebou zmiňovaném štěstí

Ano, výhra Lannisterů je pravděpodobnější, protože se na turnajích vyskytují častěji
Ale co jsem se dívala na výsledky u nás z poslední doby, tak výhry jsou hodně "spravedlivě rozložené" - Greyjoy, Stark, Baratheon, Martell, Lannister
Ve výčtu chybí jen ti Targové, ale to může být prostě proto, že je u nás hrají momentálně v podstatě jen dva lidé, kteří se akcí účastní o něco méně než ostatní.

Momentálně jsou poněkud v oslabení rod Martellů a Greyjoů, protože ostatním vyšly nové karty, ale jim, snad jen zatím, ještě ne.


Velice hrubé popisy, vždy existují výjimky a při stavbě decku to člověk nakonec může udělat úplně jinak, ale dejme tomu, že typicky se rody projevují takto:

Lannisteři - hodně zlata, dokážou vyložit hromadu postav a soupeře "převálcovat". Mezi jejich speciální techniky patří klekání soupeřových a vstávání vlastních postav. Díky tomu toho soupeř občas nemůže moc udělat. Poměrně silní na intriku a bez karet se jaksi těžko hraje. Sami docela silní v náběru karet.

Martellové - vystačí si s méně postavami než ostatní rody, ale hojně používají eventy (karty událostí), specializují se na odebírání ikon, čímž velice určují průběh hry. Také umějí získávat i z proher. Bývají založeni více na obranné hře, ale i z té umějí hodně škodit. Dokáží zabránit spoustě schopností soupeřových karet.

Starkové - zabíjecí mašiny, ale slabí na intriku. Umějí řízené zabíjení - ať už přes eventy, lokace nebo schopnosti charakterů. Jsou schopni za kolo zabít klidně až pět charakterů, pak se těžko nějak vzdoruje.

Baratheoni - powergrab - dokáží neuvěřitelně rychle získávat powery (moc). Nejen díky případnému zvýšenému claimu, ale mají nejvíce charakterů, které mají schoponost renown - náběr powerů přímo na postavy. Ale také náběr powerů jinými možnostmi - přes lokace, attachmenty (vybavení). Pravděpodobně nejsilnější rod na power (mocenskou výzvu).

Targaryeni - jedna z možností je pálení, což je vlastně obdoba řízeného zabíjení, případně jen "připálení" postavy, které ji značně omezí, oslabí její sílu. Do toho překvapivé vytahování postav v průběhu výzev, dračí synergie. Nejsilnější do attachmentů (vybavení) - jak svého, tak odstraňování cizího.

Greyjoyové - dokáží se zachraňovat před zabíjením, i několik postav najednou. Dokáží soupeři diskardovat karty z náběrového balíčku. Mají asi nejslušnější šance projít unnoposed (nebráněné výzvy).

Obecné zaměření
military - Stark, Greyjoy
intrika - Lannister, Martell
power - Targaryen, Baratheon


Stavba Starků je rozhodně v plánu, případně bych mohla zkusit domluvit jejich zapůjčení od kamaráda, aby sis je mohl zkusit
Nicméně momentálně jsou u mě víceméně volní Baratheoni a Greyové, kteří čekají na to, až se jich někdo ujme a udělá z nich něco použitelného a bude je s láskou hrát

Koukám, že tady byl někdo zasvěcen. A kde se zasvěcovací obřady konaj? Ted to jistě poroste geometrickou řadou, když bude zasvěcovat Dandali i head.

Bylo to prvotní zasvěcení K tomu, aby mohl sám zasvěcovat další, je třeba ještě několika herních setkání (teď jen doufám, že jsem ho neurazila )
Zasvěcovací obřady se mohou konat na mnohých místech (viz heavyho otázka a Andreho odpověď na webu někdy v srpnu ) Možnosti však mohu samozřejmě rozvést i tady
Ptáš-li se však geograficky, pak v Ostravě. Ale jak myslím na webu rovněž zaznělo, v Praze mohou zasvěcovací rituály taktéž proběhnout a možná by byly uskutečnitelné i v Brně... a vlastně snad i v Bratislavě (nicméně nemohu tak docela mluvit za ostatní, ale trošku věřím v jejich ochotu a touhu po "čerstvé krvi" )

Bylo to v pizzerii. Aspoň teda myslím, že to byla pizzerie. Prostě něco na ten způsob. Každopádně se tam v umělém jezírku točilo mlýnské kolo.

Proběhlo to následovně:

Můj havran mi taktně naznačil, že už ho nebaví poletovat tam a sem jako zjančený, a proto jsme si domluvili osobní schůzku.
Státní svátek nám k tomuto účelu připadal ideální.
Na smluveném místě lady Dandali mávala nad hlavou kartičkou Cersei a já přijel v džísce s podobiznou Sansy na zádech, jak bylo domluveno, takže jsme se poznali ihned.
I když situace, když čekáte na tramvajové zastávce a esemeskujete: "Už jsem tu. Kde jsi ty?" "Na zastávce." "Kde?" "Stojím přímo vedle tebe" a následné: "Ahoj. Jsi to ty?" "Ano. A ty?" "Jsem to já." by také mohly mít svůj specifický půvab.
Zapadli jsme tedy do již zmiňovaného podniku s mlýnským kolem. Příjemné prostředí, lidové ceny.
Zde jsme hráli, rozprávěli a popíjeli přitom víno.
Probíralo se všechno možné. Lady Dandali chtěla znát můj skutečný názor na Sansu, tak jsem jí ho řekl.
Poté se probírala výslovnost jména Jaime (Já volím možnost [džájm], Dandali zase upřednostnuje tvar[džejmy]). Probíralo se Martinovo gurmánství, to, který díl je nejlepší, jak jsme se ke knihám dostali, jestli je Jaime zlý nebo není, proč nemá Arya ráda Sansu a proč vlastně nemám rád Aryu, probírali se dopodrobna členové Noční hlídky (kdo tam nebyl, má smůlu ), a spousta dalších zajímavých věcí, probíralo se toho opravdu hodně a stejně toho ještě hodně nebylo probráno.
Dostali jsme se i ke hře.
Prohlížel jsem si nádherně provedené kartičky, Dandali mi ke každé řekla něco zajímavého, zodpověděla trpělivě a laskavě každý můj nesmyslný dotaz, měla se mnou opravdu velkou trpělivost.
Poté jsme se dostali i ke hře samotné.
Vybral jsem si Lannistery, Dandali měla Targaryeny. Zjistil jsem, že je dobré , pokud se člověk alespoň částečně orientuje v angličtině, ale po čase už mi všechny ty ploty, decky a challenge připadaly celkem běžné.
Během hry se o mne Dandali dobře starala a vysvětlovala mi, co by na mém místě zahrála ona. Já, coby zastánce zběsile intuitivního přístupu ke hře, jsem se řídil většinou podle toho, jak se mi která kartička líbila. Zanedlouho jsem měl ve hře dvě (!) Cersei a dvakrát (!) Jaimeho, jehož předností je, že při výzvě nepokleká, ale zůstává stát. Dandali na mne průběžně sesílala různé živelné pohromy, brala mi (k mémo zděšení) různé karty, já zase jí (obzvláště těžce nesla, když byl vyřazen ze hry Rhaegar ), dobíraly se nové karty z balíčku (dobrý je prý univerzální Jaqen), vybíraly se ploty (zápletky), dostávaly se a ubíraly powery (Moci), postavy poklekaly a zase vstávaly, probíhaly výzvy válečnické, mocenské a intriky, počítaly se ceny karet, které jdou vyložit, počítaly se síly karet, jestli se obránce ubránil útočníkovi, vybíraly se iniciativy, kdo které kolo začne, pošilhával jsem po kartách s písmenem "R", které jsou prý velmi žádané, lokace, vybavení, to všechno mi časem začalo splývat, ale vždy, kdy jsem se začal tvářit příliš vyděšeně, Dandali přispěchala na pomoc svou radou, takže všechno nakonec dobře dopadlo.

Je to zajímavá hra s mnoha možnostmi, která se nikdy neodvíjí stejně, takže vás prakticky neomrzí nikdy.
O vítězi rozhodují hráčské schopnosti, sestavení hracího balíčku, ale i štěstí.
Při hře vznikají někdy opravdu zábavné a paradoxní situace (obzvláště pro toho, kdo je obeznámem s dějem knižní ságy).
A navíc, lady Dandali je prostě úžasná.

Velice děkuji, milý sere, za Vaši téměř vyčerpávající reportáž Nepřechválil jste mne trochu?

Dovolím si pár drobných poznámek, doplnění...
- rozhodně souhlasím, že spousty věcí jsme nestihli probrat
- na anglickou terminologii si jistě postupem hraní zvyknete
- Váš zběsile intuitivní přístup byl leckdy velice správný a dost jste mi jím škodil, takže bych se ho na Vašem místě alespoň částečně držela i nadále
- neměl jste dvě Cersei a dva Jaime, to je nemožné, ale měl jste k nim "dvojníky", kteří se neváhali obětovat v případě ohrožení života pravých postav
- živelné pohromy? žádné si nevybavuji
- kdo by nenesl těžce ztrátu takového krasavce?
- s tím Jaqenem je to poněkud složitější (příliš jste zjednodušil mé příliš komplikované vysvětlování )

Nicméně vidím, že jste si snad většinu použitých výrazů zapamatoval, takže jste mne asi vnímal velice soustředěně Děkuji
A taktéž to vypadá, že jste si ze hry odnesl příjemný zážitek, za což jsem moc ráda

PS: netuším, kde jste přišel na to, že Vaše dotazy byly nesmyslné... to, že jste mne občas na chviličku dostal do úzkých spíše znamená, že byly překvapivé

Povedená reportáž, skoro jako bychom tam byli A já si řikal, čim to, že jsem v posledních dnech tak škytal, že vy jste mě pomlouvali!?

Dandali mi může potvrdit, že jsem tě označil za svého velkého přítele a chlebodárce, se kterým se pouze občas názorově neshodneme (na určitých postavách ), ale o to je to pak zajímavější.
Také si myslela, že se nemáme rádi. Musel jsem ji vyvést z omylu. Jsi můj oblíbený Lord velitel Noční hlídky, Aleku. Mám tě rád!

tak toto bolo viac ako povinná lénna prísaha, sere